Obsah

„Orchestr však hrál tak, abychom rozhodně neklesali na duchu. V plné palbě jsme mohli vychutnat veliké obsazení hlavně v žesťové sekci, jejichž melodie a témata se několikrát ozývala údolími, přes hory, doly a ještě dál. Krásná sóla jsme zaslechli zejména v partu 1. lesního rohu (Zuzana Rzounková), dále hoboje a dalších dechů, které se příjemně pojily se smyčci. Náročná partitura byla Inkinenem provedena s ušlechtilým zvukem celého tělesa, zejména v pasážích největších fortissim, které i díky mistrné instrumentaci neztratily lesk a čitelnost jednotlivých nástrojových skupin a hlasů. Celkově byl večer koncipován s myšlenkovou hloubkou a ověnčen úctyhodnými výkony umělců. Závěr sezony se jednomu z našich předních orchestrů velmi povedl.“

Kristýna Farag – 22. 6. 2019, klasikaplus.cz

 

„Orchestr hrál mimořádně soustředěně – vystihl v mnoha proměnách řadu náladových poloh od bizarních zvuků scherza přes nesmlouvavou závažnost první části až po zasněné epizody a projasněný závěr.“

Petr Veber – 11. 4. 2019, klasikaplus.cz

 

„Výrazné bylo legato smyčců, lehoulince se vznášely tóny při sólech dřevěných nástrojů, dobře zahrály žestě. Bylo vidět, že si dirigent i orchestr dali záležet na detailním propracování každé části.“

Aleš Bluma – 1. 2. 2019, klasikaplus.cz

 

„Pražští symfonikové ohlásili Tomáše Braunera jako příštího šéfdirigenta. Ujme se funkce na podzim roku 2020. Koncertní program, který s orchestrem připravil do Smetanovy síně na čtvrtek a na dnešek, ukazuje, že by jeho příští období vůbec nemuselo být špatné. Sukova Symfonie Asrael vyzněla jednoznačně pozitivně – v obou smyslech slova. Jak v závěrečné katarzi, završující ve skladbě předchozí vyjádřené zápasy, tak v tom zásadnějším pohledu, to znamená interpretačně.“
„Tomáš Brauner vystihl obě stránky výrazu a ovládl celou stavbu a formu zralým, přehledným a poutavým způsobem. Orchestr hrál mimořádně soustředěně – vystihl v mnoha proměnách řadu náladových poloh od bizarních zvuků scherza přes nesmlouvavou závažnost první části až po zasněné epizody a projasněný závěr.“

Petr Veber – 11. 4. 2019, klasikaplus.cz

 

„Pietari Inkinen není typem hvězdy, umělcem, který by sám na sebe při koncertě i v širším kontextu nějak výrazně upozorňoval. O to hodnotnější je a určitě ještě bude jeho pražské působení, které započalo v roce 2015 a je prozatím smluvně garantováno do roku 2020. Ve Wagnerovi i v Janáčkovi teď potvrdil, že umí dílo krásně modelovat a vystavět, že má intuici a cit, techniku, autoritu i zvládnuté prostředky, jak dosáhnout svého. Provedení tří operních scén vedl s přiměřenou, již dosaženou zralostí, přirozeně a usazeně, vystihoval a stupňoval ve zvoleném klidném tempu romantickou výrazovou intenzitu a opojnou, až magickou nekonečnost melodické linky a jejích barev. Wagner vyzněl orchestru jako vzácný dotek s přesně vystiženým stylem.“

Petr Veber – 28. 6. 2018, Harmonie

 

„Pražští symfonikové podali bezchybný výkon a prokázali, že i (suita z Prokofjevova baletu, pozn. red.) Popelka má své místo na slunci.“

Ivan Žáček – 19. 4. 2018, Harmonie

 

„Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK (…) dokázal vytvářet silné hudební obrazy s celou paletou barev, orchestr měl hutný, široký, místy romantický zvuk.“

„Orchestr znovu detailně, bez potřeby chvátat, hudbu stupňoval a emočně vykresloval, za pomoci všech barev a jejich odstínů. Jsem si jist, že nevynechal ani jeden.“

Jan Průša – 22. 03. 2018, Opera Plus

 

„Mahlerova Devátá symfonie je nevšední dílo a Pražští symfonikové dali jejímu podobně ne tak běžnému provedení v abonentní sezoně sváteční parametry.“

„Orchestr v té chvíli v tichých ojedinělých souzvucích korunoval celovečerní vyrovnaný výkon tím nejlepším a nejkrásnějším možným způsobem.“

Petr Veber  Harmonie, 16. 11. 2017