PoÚtStČtSoNe
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   
 

CONCERTO ITALIANO


CONCERTO ITALIANO
ANONIMO (LUIGI ROSSI?)
Fantasie
GIOVANNI GABRIELI
Canzone a quattro detta la Spiritata ("Canzoni per sonare" Venezia, 1608)
TARQUINIO MERULA
Canzone quinta a quattro detta la Chremasca ("Il primo libro delle Canzoni a quattro" Venezia, 1615
GIOVANNI MARIA TRABACI
Gagliarda prima detta il galluccio - gagliarda seconda detta l'amorosetta
GIOVANNI MARIA TRABACI
– gagliarda terza detta la Talianella – Gagliarda quarta detta la Morenigna  
GIROLAMO FRESCOBALDI
Capriccio terzo sopra il cucco ("Il primo libro di capricci" Roma, 1624)
GIROLAMO FRESCOBALDI
Canzona quinta a quattro  ("Canzoni da sonare" Venezia, 1634)
GIOVANNI SALVATORE
Canzone francesca seconda a quattro ("Ricercari a quattro voci" Napoli, 1641)
DARIO CASTELLO
"Sonata decimasesta a quattro" ("Sonate Concertate... Libro Secondo" Venezia, 1644)
BIAGIO MARINI
"Passacaglio a quattro e a tre" ("Sonate da Chiesa e da Camera" Venezia, 1655)
GIOVANNI LEGRENZI
Sonata seconda a quattro ("La Cetra" Venezia, 1682)
GIOVANNI BONONCINI
Sinfonia quarta ("Sinfonie da chiesa a quattro" Bologna 1687)
GIUSEPPE TORELLI
Concerto a quattro op. 6, no.1  ("CONCERTI MUSICALI" AUSBURG, 1698)
EVARISTO DALL'ABACO
Concerto a quattro op.2 , no.1 ("CONCERTI A QUATTRO DA CHIESA" AMSTERDAM, 1712)
    Concerto Italiano

13.3.2012, 19:30, Kostel sv. Šimona a Judy,  

 

Koncert se koná pod záštitou J. E. p. Pasquale D´Avino, velvyslance Italské republiky v ČR, a ve spolupráci s Italským kulturním institutem v Praze, vedeným
Paolem Sabbatinim.

 

 

Přestože je dnešní koncert zaměřen na méně známé skladby spíše raného baroka, může v nich posluchač sledovat ohromující virtuozitu a vytříbené melodické postupy, jež jsou typické právě pro italskou hudbu, a to nejen tohoto období. V instrumentálních skladbách tohoto programu se odráží prvky nejen starší vokální hudby, ale i nově se rozvíjející opery. V benátské instrumentální canzoně se odrazila vícesborová technika, provozovaná v kostele u sv. Marka (dílo GIOVANNI GABRIELIHO), v Římě kompoziční styl ovlivnila úzká svázanost s liturgií v chrámě sv. Petra (GIROLAMO FRESCOBALDI). Stejným způsobem se ve skladbách zrcadlí i charakter jednotlivých regionů. U neapolských mistrů (GIOVANNI SALVATORE) je to živý dech jižní Itálie, u severoitalských skladatelů lze rozpoznat specifické rytmy oblastí, odkud autoři pocházejí (BIAGIO MARINI). Dominující žánry barokní instrumentální hudby sedmnáctého století jsou canzony, sonáty a sinfonie pro smyčcové, či dechové ansámbly, přičemž v posledních dvou uvedených druzích se postupně vytvořila sólová virtuózní technika. Ta dala později vzniknout baroknímu koncertu. Houslová hra se nápadně rozvinula ve skladbách BIAGI MARINIHO, který pro interprety vypisoval dlouhé stupnicovité pasáže, velké intervalové skoky, vysoké polohy a nové způsoby hmatů. Harmonickými experimenty nás překvapují především GIOVANNI DE MACQUE, GIROLAMO FRESCOBALDI a TARQUINIO MERULA, kteří hledali nové možnosti souzvuků v tehdy ještě netemperovaném ladění. Z hlediska formy a inovátorských nápadů jsou snad nejvýznamnějšími skladateli GIROLAMO FRESCOBALDI a GIUSEPPE TORELLI. Mnohé stylové prvky zavedené těmito autory nacházíme i v pozdějších dílech jejich následovníků, např. dodnes uznávaného skladatele J. S. Bacha.

 


zpět