Hlavní město Praha - zřizovatel Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.
CONCERTO ITALIANO
| ANONIMO (LUIGI ROSSI?) |
| Fantasie |
| GIOVANNI GABRIELI |
| Canzone a quattro detta la Spiritata ("Canzoni per sonare" Venezia, 1608) |
| TARQUINIO MERULA |
| Canzone quinta a quattro detta la Chremasca ("Il primo libro delle Canzoni a quattro" Venezia, 1615 |
| GIOVANNI MARIA TRABACI |
| Gagliarda prima detta il galluccio - gagliarda seconda detta l'amorosetta |
| GIOVANNI MARIA TRABACI |
| – gagliarda terza detta la Talianella – Gagliarda quarta detta la Morenigna |
| GIROLAMO FRESCOBALDI |
| Capriccio terzo sopra il cucco ("Il primo libro di capricci" Roma, 1624) |
| GIROLAMO FRESCOBALDI |
| Canzona quinta a quattro ("Canzoni da sonare" Venezia, 1634) |
| GIOVANNI SALVATORE |
| Canzone francesca seconda a quattro ("Ricercari a quattro voci" Napoli, 1641) |
| DARIO CASTELLO |
| "Sonata decimasesta a quattro" ("Sonate Concertate... Libro Secondo" Venezia, 1644) |
| BIAGIO MARINI |
| "Passacaglio a quattro e a tre" ("Sonate da Chiesa e da Camera" Venezia, 1655) |
| GIOVANNI LEGRENZI |
| Sonata seconda a quattro ("La Cetra" Venezia, 1682) |
| GIOVANNI BONONCINI |
| Sinfonia quarta ("Sinfonie da chiesa a quattro" Bologna 1687) |
| GIUSEPPE TORELLI |
| Concerto a quattro op. 6, no.1 ("CONCERTI MUSICALI" AUSBURG, 1698) |
| EVARISTO DALL'ABACO |
| Concerto a quattro op.2 , no.1 ("CONCERTI A QUATTRO DA CHIESA" AMSTERDAM, 1712) |
| Concerto Italiano |
13.3.2012, 19:30, Kostel sv. Šimona a Judy,
Koncert se koná pod záštitou J. E. p. Pasquale D´Avino, velvyslance Italské republiky v ČR, a ve spolupráci s Italským kulturním institutem v Praze, vedeným
Paolem Sabbatinim.
Přestože je dnešní koncert zaměřen na méně známé skladby spíše raného baroka, může v nich posluchač sledovat ohromující virtuozitu a vytříbené melodické postupy, jež jsou typické právě pro italskou hudbu, a to nejen tohoto období. V instrumentálních skladbách tohoto programu se odráží prvky nejen starší vokální hudby, ale i nově se rozvíjející opery. V benátské instrumentální canzoně se odrazila vícesborová technika, provozovaná v kostele u sv. Marka (dílo GIOVANNI GABRIELIHO), v Římě kompoziční styl ovlivnila úzká svázanost s liturgií v chrámě sv. Petra (GIROLAMO FRESCOBALDI). Stejným způsobem se ve skladbách zrcadlí i charakter jednotlivých regionů. U neapolských mistrů (GIOVANNI SALVATORE) je to živý dech jižní Itálie, u severoitalských skladatelů lze rozpoznat specifické rytmy oblastí, odkud autoři pocházejí (BIAGIO MARINI). Dominující žánry barokní instrumentální hudby sedmnáctého století jsou canzony, sonáty a sinfonie pro smyčcové, či dechové ansámbly, přičemž v posledních dvou uvedených druzích se postupně vytvořila sólová virtuózní technika. Ta dala později vzniknout baroknímu koncertu. Houslová hra se nápadně rozvinula ve skladbách BIAGI MARINIHO, který pro interprety vypisoval dlouhé stupnicovité pasáže, velké intervalové skoky, vysoké polohy a nové způsoby hmatů. Harmonickými experimenty nás překvapují především GIOVANNI DE MACQUE, GIROLAMO FRESCOBALDI a TARQUINIO MERULA, kteří hledali nové možnosti souzvuků v tehdy ještě netemperovaném ladění. Z hlediska formy a inovátorských nápadů jsou snad nejvýznamnějšími skladateli GIROLAMO FRESCOBALDI a GIUSEPPE TORELLI. Mnohé stylové prvky zavedené těmito autory nacházíme i v pozdějších dílech jejich následovníků, např. dodnes uznávaného skladatele J. S. Bacha.
zpět
