Vznik F.O.K.

Díl I. Bylo to trochu jinak

Založení Orchestru F. O. K. je dodnes jakoby zahaleno dýmem z amerického náletu 14. února 1945, kdy shořel v zasaženém bytě hobojisty Josefa Shejbala[1] archiv tělesa. Předtím, než se pustíme do jeho rozptylování, měla by hned úvodem zaznít jedna důležitá věta: I když budeme uvádět na pravou míru množství zavádějících informací obsažených ve výročních sbornících, nemělo by to jakkoliv dehonestovat jejich původce.

Je třeba si uvědomit, že nebylo v silách autorů výročních almanachů dopracovat se v běhu koncertních sezón k nějakému soustavnějšímu výzkumu, zejména když v minulosti neexistoval on-line přístup k deníkům, hudebním a filmovým časopisům ze sledovaného období. Čas, který by museli ať už dramaturgové nebo archiváři orchestru strávit nad jednotlivými ročníky periodik ve fyzické podobě nebo v příslušných archívech jiných institucí, by znemožnil běžné fungování tělesa.

Další archív s programy Obecního domu totiž shořel v Nobileho křídle Staroměstské radnice po zásahu při Pražském povstání a připomeňme, že zakladatel orchestru Rudolf Pekárek přišel o své veškeré písemné materiály po deportaci do ghetta v Lodži transportem B 21. 10. 1941[2] podobně jako ostatní naši židovští spoluobčané.

Přesto bychom chtěli zmínit alespoň ty, kteří částečné informace o začátcích Orchestru F. O. K. začali shromažďovat. Především to byl 2. šéfdirigent tělesa dr. Václav Smetáček (1906-1986), který roku 1954 v 1. almanachu k 20. výročí založení orchestru uvedl cenné informace. Šlo jak o osobní vzpomínky, tak i o vzpomínky Rudolfa Pekárka, které tlumočil z jejich dlouholeté vzájemné korespondence.

Dr. Ladislav Šíp (1922-1993), pozdější ředitel FOK v letech 1976-1986, už koncem 50. let na výzvu Františka Hrdličky, ředitele FOK v letech 1957-1961, začal rekonstruovat archív předválečných a protektorátních koncertů Orchestru F. O. K. Spolu s dr. Františkem Turkem pak vydali almanach k 30. výročí založení orchestru.

Dramaturg FOK dr. Petar Zapletal (1934-2019) vydal kromě almanachu k 40. výročí i publikaci FOK k 50. výročí, kde s Olgou Novotnou, pracovnicí propagace tělesa, shrnul materiály dalších osobností především dr. Jiřího Pilky (1930-2018), ředitele FOK v letech 1991-1992, Otakara Svobody, Jana Šmolíka, a Ladislava Hrdého, jehož studii FOK a pražský hudební život je bohužel dnes pravděpodobně nutné považovat za ztracenou.

Další posun nastal po r. 1989, kdy se podařilo v brožuře k 60. výročí založení orchestru Ing. Romanu Bělorovi, řediteli tělesa v letech 1992-2001, a dr. Bohuslavu Vítkovi uvést nová fakta i díky už možné spolupráci s emigranty Josefem Merzem[3] z Mnichova a Otakarem Šroubkem[4] z Chicago Symphony Orchestra. Informace přinesla i Zuzana Coufalová z tehdejšího managementu FOK, která v r. 1993 v Brisbane zastihla ještě naživu vdovu po zakladateli Orchestru F. O. K. Terry Pekárkovou. Zároveň přivezla velmi důležitou australskou knihu Queensland Experience, The Life of 14 Remarkable Migrants,[5] z jejíž kapitoly o Pekárkovi od Zdeňka Volka budeme často čerpat i my.

Poslední almanach vyšel u příležitosti 75. výročí založení, opět s textem Petara Zapletala.

K uvedeným dokumentům je však třeba dodat, že se navzájem poměrně často liší. Také je znát, že patrně nebyla dlouho dostupná první brožurka k 20. výročí orchestru. V našem seriálu se proto budeme snažit uvést některé omyly na pravou míru. Z těch nejpodstatnějších mýtů jmenujme především první koncert orchestru, první účinkování ve Smetanově síni, prvního zahraničního dirigenta nebo správné datum koncertu Orchestru F. O. K. pod vedením Václava Talicha.

Rozšíříme počet koncertů tělesa v letech 1934-1945 (do konce protektorátu) na 199, přičemž jsme naopak 10 koncertů museli s krvácejícím srdcem přenechat buď Orchestru Prag-filmu[6] nebo tzv. malému rozhlasovému orchestru[7].

Snahu napravit chyby, které se už propsaly do uváděné historie orchestru, si můžeme dovolit zásluhou paní Václavy Smetáčkové, která zapůjčila deníky svého otce Václava Smetáčka. Tak bylo možno doplnit mnoho nových informací a vyjasnit i sporná místa. Ostatně podobné ochotě se těšil FOK i při spolupráci už s její matkou paní Mílou Smetáčkovou.

Při porovnávání jednotlivých dokumentů však nelze přehlédnout jednu zvláštnost, která patrně vysvětluje, proč se i přes poměrně krátkou časovou vzdálenost od založení (11 let v roce 1945) nepodařilo první roky orchestru přesněji rekonstruovat hned po zániku archívu. O prvních koncertech referovaly totiž podrobněji pouze německy píšící deníky, především Sozialdemokrat, Prager Tagblatt, Deutsche Zeitung Bohemia, Prager Presse, filmový týdeník Prager Film-Kurirer nebo hudební měsíčník Der Auftakt. Byť byly některé tiskoviny zakázány už za druhé republiky nebo nacisty při zřízení protektorátu, v atmosféře těsně po osvobození Československa nebylo radno se k tomuto faktu hlásit. Zejména, když všichni členové Orchestru F. O. K. věděli, jak dopadl Václav Talich. Dá se proto předpokládat, že nebyly záměrně zdůrazňovány některé skutečnosti, které tak postupně vypadly z kolektivní paměti. Například v první výroční brožuře píše Václav Smetáček o „pozvolném pronikání na koncertní podia“ a koncert 25. března 1936 rozhodně neuvádí jako první[8]. Ladislav Šíp o deset let později o něm píše jako o „prvním nám známém koncertu“[9] a definitivně „první veřejný koncert“ z něj udělal až v r. 1974 později Petar Zapletal.[10] Tento příklad by měl dostatečně osvětlit skutečnost, jak se nezveřejněné informace postupně zapomínaly. Ostatně ve společenských vědách v období vlády jedné strany to bylo zcela běžné.

Přestože se nám podařilo shromáždit mnoho informací o prvních krůčcích tělesa, je velmi pravděpodobné, že se i tak mohou objevit po skončení našeho seriálu další, které naše znalosti ještě rozšíří. Podobně, jako se podařilo nalézt recenzi vůbec prvního koncertu Orchestru F. O. K., lze doufat, že takových šťastných náhod k dalšímu, tentokrát stému výročí, ještě přibyde.

 

hobojista Josef Shejbal
Zdroj: Pestrý týden. Praha: 2.11.1940, r. 15, č. 44, s. 7, ISSN 1801-4429

 

[1] Josef SHEJBAL (1910-2002): hobojista, žák A. Avanziniho (abs. 1938) na Něm. akad. hudby a J. Dědy (soukr.), člen FOK 1937-1943 (1. hoboj), od 1943 1. hobojista v ČF, 1942-1943 působil i v Keilberthově pražské Německé filharmonii. 1970-1978 ředitel Komorní filharmonie Pardubice, 1980-1983 ředitel Filharmonie Hradec Králové. Autor rukopisných pamětí zřejmě z r. 1993, uložených v archívu FOK. Zdroj: ČERNUŠÁK, Gracian, ŠTĚDROŇ, Bohumír a NOVÁČEK, Zdenko: Československý hudební slovník osob a institucí, Sv. 2: M-Ž. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1965. Foto v příloze č. 1

[2] Někdy se lze setkat i s datem 20. 10., vycházíme ze seznamu transportů na stránkách holokaustu: B (Praha -> Lodž) | Transport | Holocaust [25. 11. 2023]

[3] Josef MERZ (*1911-?): violoncellista, původně koncertní mistr Orchestru F. O. K., za protektorátu člen pražské Keilberthovy Německé filharmonie, po válce cellista SO Bavorského rozhlasu a člen slavného Köckertova kvarteta.

[4] Bratr prvního koncertního mistra Orchestru F. O. K. Karla Šroubka a zároveň člen předválečného orchestru F. O. K.

[5] VOLEK, Zdeněk: Rudolf Pekárek 1900-1974.  In: BRÄNDLE, Maxmilian (ed.): Queensland Experience, The Life of 14 Remarkable Migrants, vydalo nakladatelství Phoenix Publications Brisbane 1991, s. 152-167, ISBN 0-949780-16-2

[6] Orchestr Prag-Filmu zal. 1943 V. Smetáčkem, od r. 1945 FISYO.

[7] Tzv.  malý rozhlasový orchestr byl utvořen z č. hudebníků vracejících se po rozdělení ČSR z rozhl. orch. v Bratislavě a Košicích a také z dočasně zrušeného rozhl. orch. v Moravské Ostravě. Později nesl název Pražský rozhlasový orchestr. Tzv. velký rozhlasový orchestr, původně Orchestr Radiojournalu, který k dovršení zmatku nesl do okupace i název Pražský rozhlasový orchestr, se nazýval za protektorátu Orchestr českého rozhlasu.

Zdroj: ŠEDA, Jaroslav: Interpretační umění v Čechách-historický přehled do roku 1945, strojopis (1115 s.) pro Český hudební fond uložený v archívu ČRo pod č. 1160, IV. Sv., s. 850.

[8] SMETÁČEK, Václav, KONÍČEK, Štěpán: 20 let Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, str. 6, brožura bez tiráže, pouze s označením Sčt 08-6071-F 266538, je uložena v archivu FOK  

[9] ŠÍP, Ladislav, SMETÁČEK, Václav, TUREK, František: Almanach k 30. výročí SO hl. m. FOK, vydal FOK v Praze 1964, s. 24

[10] ZAPLETAL, Petar a kolektiv: Čtyřicet let Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, vydal FOK v Praze 1974, s. 20