Hlavní město Praha - zřizovatel Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.
Japonsko 4 - Nagoja
Každé turné symfonického orchestru do zahraničí je náročným „logistickým“ výkonem, přesunout a ubytovat je nutno nejen hráče, ale také nástroje, oblečení a noty. Společně s agenturou Japan Arts byl tento zájezd připravován dva roky a nutno říci, že díky organizační preciznosti našich hostitelů zatím vše klape. Velkou zásluhu na tom mají i dva technici, pánové Jiří Štěpán a Josef Císař, kteří v den každého koncertu odjíždějí s několikahodinovým předstihem doprovázeni manažerkou Lindou Hrůzovou a pracovníkem agentury, aby po příjezdu orchestru bylo nachystáno pódium a šatny bez nejmenších problémů.
10. leden byl dnem cestovním, kdy orchestr odlétal ze Sappora do Nagoje, tedy ze severního japonského ostrova Hokkaido téměř až na jih největšího ostrova Honšů, tentokrát i s našimi techniky. Nástroje, mezi nimi i dvě harfy, čtyři tympány a osm kontrabasů, odjížděly kamiónem pod dohledem pořadatelské agentury.
Nagoja je významným dopravním uzlem a také čtvrtým největším japonským městem a centrem průmyslu. Za 2. světové války byla velmi zničena bombardováním, a proto je nyní moderně a velkoryse vystavěna – široké bulváry, moderní výškové budovy, efektní televizní věž uprostřed města vystavěná stejným stavitelem, jako tokijská věž, replika pařížské eiffelovky. Orchestr bydlel v luxusním hotelu řetězce Tokyu Hotel necelých 10 minut od Aichi Art Center, kde v nezvyklý čas 18.45 hodin zahájil opět Vltavou svůj 4. Koncert. Houslistka Mariko Senju podruhé interpretovala Mendelssohnův koncert a po přestávce zazněla Novosvětská Antonína Dvořáka. Koncert byl pozoruhodný opět vynikající akustikou sálu, jehož kapacita 1800 míst byla jako vždy zde v Japonsku naprosto zaplněná. Povzdechy našich hudebníků nad tím, proč v České republice není alespoň jedna taková koncertní síň (při vší úctě k Obecnímu domu a Rudolfinu), ovšem zdaleka ještě nekončí…
