Hlavní město Praha - zřizovatel Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.
Japonsko 3 - Sapporo
Po náročném několikahodinovém leteckém přesunu se orchestr druhý den ocitl z jarního Tokia přímo uprostřed zimy ve městě Sapporu na ostrově Hokkaidó, jež v roce 1972 hostilo nejlepší sportovce světa na zimní olympiádě. Sněžení sice zakrylo okolní kopce s nádhernými skokanskými můstky a sjezdovými tratěmi, ale ani mráz, ani cestování nevzaly dobrou náladu členům orchestru, kteří již za dvě hodiny po příletu začali zkoušet v rovněž rekonstruované a překrásné koncertní síni s múzickým názvem Kitara.
Po několikaleté pauze se s orchestrem opět potkala renomovaná a v Japonsku nesmírně populární klavíristka Hiroko Nakamura. Koncert byl součástí jejích oslav 50. výročí zahájení profesionální kariéry, a proto televizní štáb pořizoval z tohoto koncertu záběry do dokumentárního filmu o její bohaté kariéře.
Umělkyně se večer představila vyprodané koncertní síni (2020 posluchačů) Čajkovského slavným b moll koncertem. Hiroko Nakamura vyniká razantním stylem s přemírou energie. Její Čajkovskij byl nekompromisní ve virtuózních pasážích, nesmírně efektní, s velkou mírou patosu, ve druhé větě však dokázala umělkyně vykouzlit i jemnější valéry. Doprovod orchestru byl citlivý, dirigent Jiří Kout vystihl veškeré agogické a tempové nuance sólistky.
Dvořákova Devátá v Sapporu možná pod dojmem až příliš bohatýrského výkonu sólistky v první části působila na pisatele těchto řádek jakoby trochu zakřiknutě – což byl ovšem dojem neodpovídající výslednému efektu u posluchačů (kteří nemají pochopitelně možnost každodenního srovnávání): aplaus byl naprosto spontánní s mohutným voláním bravo, což je pro japonské publikum opravdu méně obvyklé. Zkrátka šlo opět o mimořádný výkon zakončený obligátním přídavkovým patnáctým Slovanským tancem.
Ze zasněženého Sappora se orchestr ve čtvrtek 10. 1. přesunul do jarně rozzářené Nagoji, kde v pátek ukončí první třetinu svého turné.
