Per Tengstrand - klavírní recitál

Koncert se otevírá Sonátou č. 1 f moll, op. 2/1 LUDWIGA VAN BEETHOVENA (1770 – 1827), kterou komponoval v letech 1793-95. Sonátu lze považovat za juvenilii, ovšem ne ve smyslu nezralosti. Spočívá spíše v tom, že v první větě, která respektuje sonátovou formu, vychází téma z rozloženého kvintakordu f moll a expozice se přesně opakuje. Jde o typické znaky klasicistní sonáty, kterou však Beethoven už brzy zásadním způsobem přetvoří do nové podoby.

Z díla nejslavnějšího norského skladatele EDVARDA HAGERUPA GRIEGA (1843 – 1907) prošlo dějinným sítem do dnešních dnů nemnoho. Mezi „přeživší“ lze jistě počítat deset knih Lyrických kusů, přičemž první díl vznikal v letech 1864-67, poslední pak v roce 1901. Lyrické kusy obráží celý Griegův život, skladatel se v nich projevuje jako pravý mistr romantické miniatury.

Než Fantazie quasi sonáta „Po četbě Danta“ FRANZE LISZTA (1811 – 1886) dospěla ke své konečné podobě a ke svému konečnému názvu, prošla velikými změnami. Prvotní tvar, dvoudílný, vzniká v roce 1839, kdy Liszt již několik let žije s Marií d´Agoult, díky níž objevuje kromě jiných literárních světů i svět Dantův. Výsledné jednovětosti se Liszt dobral roku 1849. Formálně jde o tzv. vícevětost v jednovětosti; v nepřerušeném toku hudby lze najít pomalou větu, scherzovou část i finální presto.

Dnešní recitál končí symbolicky Sonátou č. 32 c moll, op. 111, poslední BEETHOVENOVOU klavírní sonátou vůbec, vzniklou v letech 1820 – 1822. Někteří klavíristé dokonce tvrdí, že po této sonátě nelze ani přidávat, že bylo řečeno vše. Uvidíme, co na to interpret dnešního večera…