Koncert plný sólistů

| GEORG PHILIPP TELEMANN |
| Koncert pro tři trubky, dva hoboje, tympán, smyčce a continuo D dur |
| FRANZ DANZI |
| Sinfonia Concertante in Es pro dechové nástroje a orchestr |
| ZDENĚK LUKÁŠ |
| Concerto grosso III. pro šest sólových houslí a komorní orchestr, op. 129 |
| Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK | |
| dirigent: | Rastislav Štúr |
| sólisté: | Simona Pingitzer (flétna), Marek Zvolánek (trubka) |
15.4.2012, 16:00, Smetanova síň Obecního domu,
UPOZORNĚNÍ
Na koncertech, které se konají v sobotu a v neděli sedadla nejsou číslována.
Tento nedělní koncert by se s trochou nadsázky dal považovat za malou přehlídku historického vývoje názoru na spolupráci sólistů s doprovázejícím tělesem. Nástrojový koncert je jedním z řady žánrů, kterým dalo vzniknout hudební baroko. Snad trochu překvapivě je concerto grosso – skupinový koncert o něco starší než sólový. Jednotlivé sekce hráčů, totiž concertino (sólisté) a ripieni (doprovázející zbytek), mezi sebou měly pomyslně soupeřit o momentální nadvládu nad skladbou. Takový je původní význam ve smyslu italského certame (klání), které je základem slova concerto (volně: shoda po předchozím sváru). Přitažlivý žánr si dobyl značné popularity a v nejrůznějších obměnách je zde s námi až do dnešních dní.
V jaké podobě se se skupinovým koncertem setkáme na pomezí baroka a klasicismu, tedy po zhruba jeden a půl století jeho vývoje, nám ukáže Koncert pro tři trubky, dva hoboje, tympán, smyčce a continuo D dur známého německého skladatele GEORGA PHILIPPA TELEMANNA (1681 ̶ 1767).
Klasicismus však barokní skupinový nástrojový koncert nepřejal. Pro „spektákl“ veřejného koncertu byl vyvinut efektní žánr koncertantní symfonie. Oproti concertu grossu ustupuje orchestr do pozadí, skutečně jen doprovází a pozornost je poutána k lesku virtuozity skupiny sólistů. S tímto druhem kompozice se setkáváme prostřednictvím Sinfonie concertante in Es pro dechové nástroje a orchestr FRANZE DANZIHO (1763 ̶ 1826), současníka velkých vídeňských klasicistních mistrů.
20. století bylo bohaté na moderní a avantgardní hudební směry. Bylo stoletím velkých experimentů, ale také nemenších návratů. Nejrůznější skladebné směry, jejichž názvy začínají latinskou předponou „neo-“, měly v oblibě starší žánry, které novým způsobem zpracovávaly. V díle významného českého skladatele ZDEŇKA LUKÁŠE (1928 ̶ 2007) se tak můžeme setkat s Concertem grossem III. pro šest sólových houslí a komorní orchestr, op. 129. Zajisté je zde na místě chápat barokní odkaz volně, jako inspiraci a svého druhu symbol.
zpět
Hlavní město Praha - zřizovatel Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.




