G. P. Telemann - Brockesovy pašije

Koncert je součástí Velikonočního festivalu Praha 2012

GEORG PHILLIP TELEMANN (1681 ̶ 1767) začal spontánně komponovat už jako gymnazista. Učil se opisováním skladeb svých učitelů a významných skladatelů své doby, soustavnějším kompozičním vzděláním však de facto nikdy neprošel. Na přání matky, začal v roce 1701 studovat práva v Lipsku. Již následujícího roku byl však v tomto městě pověřen komponováním duchovních kantát pro kostel sv. Tomáše a ujal se i vedení městské opery. Jeho další kariéra vedla přes místo městského hudebního ředitele ve Frankfurtu k postu hudebního ředitele hamburského Johannea a později i řízení tamní opery. Zvláštní zálibu měl Telemann v zakládání a reorganizacích městských amatérských hudebních sdružení označovaných collegia musica, kterým je také věnován velký díl jeho skladeb.

Ačkoli snad nebyl tak originální jako Bach nebo Händel, byl velmi zručným a talentovaným skladatelem. Je považován za přední osobnost vzdušného, lehčího, pozdně barokního slohu, který bývá občas označován jako rokoko. S kontrapunktem bachovského střihu šetřil, nicméně ho velmi dobře ovládal. Nebál se ovšem ani zahrát „na obecnou notu“ a psát poslechovou hudbu určenou široké veřejnosti.

Termínem pašije bývá označován příběh o utrpení Ježíše Krista. Pro účely zhudebnění bývá zpravidla dramaticky zpracováno. Takové provádění pašijí s rozdělenými rolemi je doloženo už z 9. století a tento žánr posléze sehrál významnou úlohu při zrodu vícehlasé hudby.

Dalším historickým vývojem bylo postupně možné komponovat pašije nejen na texty z evangelia, ale i na nové básnické předlohy. V průběhu baroka se pašije přizpůsobují dobové módě a přejímají z ostatních hudebně-dramatických žánrů prvky jakými jsou árie, recitativy a generálbasový charakter doprovodu. Touto syntézou vzniká žánr občas označovaný jako pašijové oratorium.

Mezi novodobými vypravěči o Ježíšově utrpení má obzvlášť význačné místo Barthold Heinrich Brockes (1680 ̶ 1747). Libreto k pašijovému oratoriu Der für die Sünden der Welt gemarterte und sterbende Jesus (Pro hříchy světa umučený a umírající Ježíš) napsal roku 1712 a v letech bezprostředně následujících se dočkalo zhudebnění více než deseti skladateli.

Telemann je autorem více než čtyř desítek pašijí. Oratorium na Brockesův text, které je jeho vůbec první kompozicí podobného druhu, provedl v roce 1716 se svým frankfurtským collegiem musicem. Jeho pojetí podtrhuje hluboký duchovní rozměr Brockesova textu, ale, stejně jako u všech jeho současníků, nezapře silný módní vliv operního způsobu kompozice.