DAGMAR PECKOVÁ - RECITÁL

Písně a komorní díla, jež jsou malé formou, ale velké svým obsahem, zastupují důležité místo ve světě hudby už několik století, od dob středověku. Zatímco barokní skladby, které dnes uslyšíme, byly ve své době průlomové a zcela nové, písně 20. století se opět vrací k dávným formám, rytmům a textům, kterými se nechávají volně inspirovat. Každá skladba tohoto koncertu je charakteristická pro dobu, v níž vznikla. V baroku je to především polyfonie, která vrcholí v díle Johanna Sebastiana Bacha, ve dvacátém století můžeme obdivovat různost forem, hravé nápady a vlivy všech předcházejících dob, jež jsou výrazně otisknuty v díle Arvo Pärta. Písně zmíněných skladatelů mají být záměrně zpívány hlubokým ženským hlasem (v barokní éře kontratenor, nebo alt), který byl v německém teologickém myšlení považován za symbol Ducha Svatého. Ačkoli se hudba dnešního programu liší závažností obsahu, společným znakem této tvorby, je touha vyjádřit se skrze umění k okolnímu světu a povznést se nad těžkým životem směrem k univerzální lásce, jež už nerozlišuje mezi duchovními a světskými texty, jak nám dokládá dílo Petra Ebena, nebo Viktora Ullmanna. V písních tohoto večera, které mají často duchovní, až meditativní rozměr, lze vystopovat mnohé symbolické prvky, vedoucí posluchače k hlubšímu zamyšlení, avšak hravá forma některých skladeb nás opět přivádí k úsměvu a povzbuzení.