Capilla Flamenca

Dnešní program nám dává nahlédnout do bohatství hudebního světa 2. poloviny 15. století. Dílo Alexandra Agricoly, který bude naším pomyslným průvodcem, stylově patří třetí generaci frankoflámských skladatelů, spojované zejména s osobnostmi Agricolových mladších současníků Josquina Desprez (c1450–1521) a Jacoba Obrechta (1457/8–1505).

 Typickým světským hudebním druhem Agricolovy doby je chanson, zpravidla tříhlasý, textově využívající tzv. pevné formy, jež představují dědictví středověké hudební kultury (rondeau, virelai, ballade). Jedním z rysů příznačných pro Agricolovu světskou tvorbu, dominující jeho dílu, je hojné využívání předem existujícího hudebního materiálu. To je případ lidového popěvku In mijnen sin hadde ick verkoren, který Agricola vedle mnoha dalších skladatelů zpracoval do tříhlasého chansonu, ale také ho vzal jako základ své čtyřhlasé mše. 

Nikoliv náhodou zazní část dnešního programu v instrumentálním provedení. Alexander Agricola byl totiž skvělým hráčem na smyčcové nástroje a v jeho tvorbě bychom nalezli značný počet ryze instrumentálních skladeb (zde Pater meus agricola est). Dobová provozovací praxe však znala i kombinaci nástrojů a hlasů, o čemž svědčí i obsazení souboru Capilla flamenca.