Se světově proslulým šéfdirigentem Jiřím Koutem zahájil tento týden svou 76. koncertní sezonu Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Letos třiasedmdesátiletý dirigent si vybudoval mezinárodní renomé po emigraci koncem 70. let. Po roce 1990 se znovu zapojil do hudebního života v Česku.

Chystá i Mou vlast

V čele orchestru FOK, který financuje pražský magistrát, stojí čtyři roky. Podle managementu to byl právě Kout, kdo svými nekompromisními postoji vůči zřizovateli pomohl stabilizovat ekonomickou situaci. "Naše podmínky sice nejsou luxusní, ale máme jistotu," zdůrazňuje ředitel Ilja Šmíd.
Po úvodním koncertu sezony bude Kout řídit i abonentní program příští týden. "Nemám rád líbivé koncerty, snadno zaručující ovace. Ostatně zahajovali jsme Beethovenovou 8. symfonií, která se moc nehraje, i když je ze všech autorových symfonií nejvtipnější a nejironičtější," podotýká Kout. Zatímco první koncert byl laděn optimisticky, další bude mít kontrastní téma – smrt. "Není silnější kombinace než Šostakovičova 15. symfonie a Mahlerovy Písně o mrtvých dětech," tvrdí dirigent. Další abonentní koncert bude mít začátkem října. Na státní svátek 28. října provede i Smetanovu Mou vlast.

Zpět do Národního? Možná

V 90. letech Kout slavil úspěchy i v Národním divadle, kde nastudoval Straussova Růžového kavalíra a Wagnerova Tristana a Isoldu. Spolupráci však před několika lety ukončil na protest proti organizačnímu chaosu. "Na představení tehdy přišli hráči, kteří vůbec neuměli part," připomíná Kout. Kontakty s první scénou zatím neobnovil. "Ačkoli ještě než umřu, tak bych rád v Národním divadle znova vystoupil," připouští.