Zdeněk Mácal

Zdeněk Mácal (1936) vystudoval v rodném Brně klavír a bicí nástroje na konzervatoři a dirigování na  Janáčkově akademii múzických umění, kde absolvoval roku 1960. Jako dirigent debutoval roku 1963 s Moravskou filharmonií Olomouc. Mezinárodně na sebe upozornil vítězstvím v mezinárodní dirigentské soutěži v Besançonu (1965) a rok poté získal 3. cenu v Dmitri Mitropoulos Competition v New Yorku (předsedou poroty byl Leonard Bernstein). Hned na začátku své dráhy spolupracoval Zdeněk Mácal s Českou filharmonií, s níž roku 1966 vystoupil na Pražském jaru a absolvoval zájezd do Rumunska, Bulharska a Turecka a o dva roky později do Německa a Švýcarska. V sezóně 1967/68 byl hlavním dirigentem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a s Českou filharmonií vystoupil v západním Německu a Švýcarsku. To však bylo roku 1968. Okupace vojsky Varšavské smlouvy uzavřela tehdejší Československo do sovětské izolace. Zdeněk Mácal se rozhodl pro emigraci. Rozvinul bohatou mezinárodní kariéru, doma však pochopitelně vystoupit nemohl. Roku 1992 se stal občanem USA.

Zdeněk Mácal postupně působil jako hudební ředitel Rozhlasového symfonického orchestru v Kolíně nad Rýnem a Hannoverského rozhlasového orchestru, jako šéfdirigent Sydney Symphony Orchestra, hudební ředitel Milwaukee Symphony Orchestra a hlavní dirigent chicagského Grant Park Summer Festival. V dalších letech se zasloužil o jedinečný umělecký vzestup New Jersey Symphony Orchestra, v jehož čele stál v období let 1993–2002. Pohostinsky řídil New York Philharmonic, Chicago Symphony Orchestra, Philadelphia Orchestra, Washington National Symphony, Pittsburgh Symphony, Los Angeles Philharmonic či Boston Symphony Orchestra, Berlínské filharmoniky, všechny londýnské orchestry, Orchestre de Paris, Orchestre National de France, Vídeňské symfoniky, Mnichovskou filharmonii či Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu. Pohostinská vystoupení zavedla Zdeňka Mácala také do Japonska (NHK Tokyo), k orchestru Milánské Scaly, opery v Kolíně nad Rýnem a do dalších předních operních domů. Celkem řídil během své dirigentské dráhy více než 160 orchestrů ve čtyřech světadílech. Účastnil se předních mezinárodních festivalů (Vídeň, Luzern, Montreux, Edinburgh, Curych, Besançon, Athény, Montreaux, Casals Festival v Portoriku, v USA Ravínia, Tanglewood, Wolf Trap a Holywood Bowl) a realizoval nahrávky pro firmy Delos, Koss (mj. kompletní Dvořákovy symfonie), pro Sony, EMI, Decca, Deutsche Grammophon či Supraphon.

Do vlasti se jako umělec vrátil téměř po třiceti letech. Roku 1996 a také 1997 dirigoval Českou filharmonii na festivalu Pražské jaro, roku 2001 se stal první dirigentem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Dlouholetý vztah k České filharmonii se proměnil v trvalý svazek - od sezony 2003/04 do září 2007, kdy se stal Zdeněk Mácal jejím šéfdirigentem.

Umělecká činnost Zdeňka Mácala byla odměněna udělením řady poct. Obdržel čestný doktorát Westminster Choir College, prezident České republiky mu udělil Medaili za zásluhy o stát v oblasti umění. V lednu letošního roku Zdeněk Mácal obdržel za svůj přínos „v oblasti vědy a humanitních idejí“ Čestnou medaili Akademie věd České republiky, je rovněž držitelem čestného doktorátu Univerzity Palackého v Olomouci a brněnské Janáčkovy akademie múzických umění.