MUSORGSKIJ, BEETHOVEN, SOMMER

7. 3. od 18.15 beseda v Cukrárně Obecního domu

Nejznámější orchestrální skladba MODESTA PETROVIČE MUSORGSKÉHO (1839–1881), symfonická báseň Noc na Lysé hoře, je inspirovaná ruskou legendou o svatojánském sabatu čarodějnic na Lysé hoře nedaleko Kyjeva. Její děj můžeme číst na první straně partitury: Z podzemí se ozývají strašidelné hlasy. – Zjeví se duchové temnot, následovaní Satanem. – Oslava Satana a černá mše. – Sabat čarodějnic. – Do stále divočejšího reje se zdáli ozvou zvony venkovského kostela. Duchové temnot se rozprchnou. – Svítání.

            Koncert pro klavír a orchestr č. 3 c moll op. 37 je z pětice klavírních koncertů LUDWIGA VAN BEETHOVENA (1770–1827) jako jediný v mollové tónině, navíc v tónině, jež hraje ve skladatelově tvorbě mimořádně významnou úlohu. Zároveň ale také představuje toto dílo oproti dvěma předchozím klavírním koncertům významný krok autorův směrem k důslednějšímu uplatnění symfonického principu. Klavír se tu totiž stává rovnocenným členem orchestru, takže skladbu můžeme vnímat téměř jako symfonii s koncertantním klavírem.

            V loňském roce jsme si připomněli 90. výročí narození a v letošním roce vzpomínáme 15. výročí úmrtí jednoho z nejvýznačnějších českých skladatelů 2. poloviny 20. století VLADIMÍRA SOMMERA (1921–1997). Jeho nejzávažnějším dílem je Vokální symfonie z r. 1958, jež představuje osobitou skladatelovou reflexi tehdejších tísnivých společenských poměrů. Její premiéra na koncertě Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK 12. 2. 1963 se stala jednou z nejvýznamnějších tehdejších událostí nejen uměleckých, ale i politických.